Cesta do fantazie
Pepa maskot Pleskot
Dostal jsem za úkol o sobě napsat vyprávění, jak jsem se stal maskotem Pleskot. Pleskoty jsou všechno, co mám – můj domov, moje rodina, většina mých nejhezčích vzpomínek patří právě do tohoto kouzelného místa v Českém ráji.
Dodnes nevím, kdo jsou moji praví rodiče. Říká se, že jsem nechtěné dítě hraběte Kinského z Kosti a jeho služebné. Maminka mi vyprávěla, že jsem se narodil lesním vílám, a proto mám v životě takové štěstí. A tatínek mi řekl, že jsem v lese vyrostl jako houba, tak mě s maminkou utrhli, že si ze mě udělají polívku. Tomu teda moc nevěřím.
Své dětství jsem prožil v chaloupce na skále. Každý den jsem chodil na procházky po okolí, což se stalo i mým největším koníčkem. Dokázal jsem jít třeba celý den bez zastávky a přespával jsem všude možně, kde se dalo. Pak, když jsem prošel všechny okolní cesty, rozhodl jsem se, že vyrazím do světa.
Když jsem dorazil zpět do Českého ráje, všechno bylo jinak.Chaloupka, kde jsem žil se svými rodiči byla opuštěná, stejně tak jako nejbližší okolí. Rozhodl jsem se, že se pokusím děti současné doby opět aspoň na chvilku odtrhnout od počítačů a televizí a vrátit do přírody, kde je stejně nejlépe. Domluvil jsem se s pár turisty a sportovci z Turnova a vybudovali jsme na skále, které říkám domov, ten nejkrásnější tábor, který jsem za svůj dlouhý a zcestovalý život měl možnost vidět. A já jsem se stal táborovým maskotem.
A dál to znáte… Dnes už jsem starý a nohy mi tolik neslouží. Občas za mnou chodí moje milovaná Ivanka Formanová. Já ji vyprávím příběhy z cest a ona mě na oplátku maluje na webové stránky, aby se děti o našem táboru mohli dozvědět, co nejvíc.
Pepa na výletě
Ve srubu se spinká sladce, každý usne po pohádce – Jak Pepa prošel celou Čínu. Schovejte se pod peřinu!
Vody se též nebojíme! Z našich pupků, někdy vskutku, s klidem jíme!
Koho volá příroda, ať do trávy si nesedá. Máme čisté záchody, kam posíláme přírody!
U nás se spí ve stanu! Však deset dřepů dostanu, když ráno v sedm nevstanu!
Rozcvička je základ dne, zde se nikdo nepřepne! Pár koleček na hřišti, dřepy ti to pojistí!
Když přijde hlad, Pepa je rád. Polívku uvaří, nikdo mu nevěří, že dá se to žr…. jíst!
Po setmění jdeme k ohni! Kam jinam než k ohništi, nezpíváme na hřišti!
Kancelář Mini Tom
Pepův seznam na tábor pro starostlivé maminky.
Když se ho budete držet, na nic při výpravě táborníků nezapomenete.
Andělíčci
Anděl Vánoc
Anděl sportovců
Andělíčku můj strážníčku
Andělský Pepa
Anděl koňařů
Pohádka pro Emu
„ O králíčkovi“
Byl jednou jeden dědeček a babička, kteří žili v chaloupce „ u lípy“ v samém srdci Troskovického kouta. Jednoho den se jim v králíkárně narodil malý králíček, kterému dali jméno Milan. Děda se o něj vzorně staral a Milan rostl a rostl a najednou z něj byl velký samec. Děda se poradil s babičkou a ona mu řekla: „ Takovej samec potřebuje samici“
A tak děda šel za sousedem Formanem, ten zapřáhl své dvě kobylky Ladu a Nivu a vydali se lesem Řáholcem přes Pařezovou horu, kolem Jinolického rybníka do Jičína na trh.
Děda tam Milanovi vybral krásnou, urostlou samici Alici.
ČÍST DÁLE
Cestou zpět někde u Kbelnice …. co čert nechtěl … se jim do cesty postavil Rumcajs.
„Prr“ zvolal Forman „ Sousede, už se mi mate před očima asi od žízně, jestli se nenapiju, kdo ví kam dojedu“. Lada s Nivou věrně čekali u vozu a až když na Jičínské věži odbíjeli půlnoc, vyklopýtali z hostince ven. Oči jim svítí tak, že na cestu bylo vidět jak ve dne, nasedli na kozík a se slovy „ kam si forman namíří tam taky dojede“ je kobylky známou cestou zavezli domů.
Milan se do Alice hned zamiloval, samou radostí se rozdupal, že div nespadla králikárna. Byla to láska na první pohled a z té velké lásky se jim narodilo 10 malých králíčků.
I o ně se děda vzorně staral a když vyrostli tak z nich byli krásní samci a samice.
Děda se poradil s babičkou …. „ ti mladý musí z domu, odvez je do Jičína na trh dědo“ řekla babička. A tak šel děda za sousedem Formanem, ten zapřáhl svou Ladu a Nivu a vydali se známou cestou do Jíčína. Na trhu je děda prodal a tak se vydali králíci z Troskovického koutu do světa.
Za rok … možná ještě dřív .. se Milanovi a Alici z lásky narodilo znovu 10 malých králíčků.
I o ně se děda vzorně staral a když vyrostli tak z nich byli krásní samci a samice.
Děda se poradil s babičkou .. „ ti mladý musí z domu, odvez je do Jíčína na trh dědo“ řekla babička. A tak šel děda za sousedem Formanem, ten zapřáhl svou Ladu a Nivu a vydali se známou cestou do Jíčína. Na trhu je děda prodal a tak se vydali králíci z Troskovického koutu do světa.
Za rok … možná ještě dřív .. se Milanovi a Alici z lásky narodilo znovu 10 malých králíčků.
I o ně se děda vzorně staral a když vyrostli tak z nich byli krásní samci a samice.
Děda se poradil s babičkou .. „ ti mladý musí z domu, odvez je do Jíčína na trh dědo“ řekla babička. A tak šel děda za sousedem Formanem, ten zapřáhl svou Ladu a Nivu a vydali se znaámou cestou do Jíčína. Na trhu je děda prodal a tak se vydali králíci z Troskovického koutu do světa ………………. a jestli Milan s Alici neumřeli tak to tak chodí do dnes.
Z toho plyne ponaučení, že když někde uvidíte králíka, tak si máte vždy vzpomenout na Milana s Alici z Troskovického kouta.
KDYŽ JDE MALÝ KRÁLIK SPÁT, KRÁLÍK SPÁT, KRÁLÍK SPÁT
TAK UŠIMA STŘÍHÁ RÁD, STŘÍHÁ RÁD, STŘÍHÁ RÁD
POSTAVÍ SE NA ZADNÍ, NA ZADNÍ, NA ZADNÍ
JEN NÁM HOCHU NESPADNI, NESPADNI, NESPADNI.
PROSÍM VÁS NEŽ BUDETE VELICÍ,
DĚLEJTE TO JAKO TROSKOVICKÝ KRÁLÍCÍ,
STEJNĚ JAKO MILAN S ALICÍ,
BUĎTE V PELECHU SPÍCÍ KRÁLÍCI.
PROSÍM VÁS AŽ BUDTE VELICÍ,
DĚLEJTE TO JAKO KRÁLÍCÍ,
AŤ VÁM TO DUPE JAKO MILANOVI S ALICÍ.
